T.O. HORIZONT BRNO

 Protože se letos nekonal osadní oheň,přijali jsme pozvání kamaráda Lisiena na jeho chatu na Vranovské přehradě. Bajác a spol. věděli do čeho jdou, ale pro toho, kdo jel poprvé byl problém chatu vůbec najít.To se zaparkuje na nejisté krajnici uprostřed lesa, sešplháte dolů k vodě a koukáte přes řeku na přístaviště,protože chata je o několik metrů výš ukrytá ve skále.Naštěstí jsou tu všichni kamarádi a přes řeku se určitě dostanete i když majitel tu ještě není.To se několika kamarádům podařilo už dopoledne a tak halekali a zpívali z celého hrdla pro pobavení starousedlíků.Večer ubíhal a při pití piva našim chlapcům vyhládlo a tak hostitel ještě v noci ohříval jelítkový prejt. Ráno nás však probudil déšť a sobota s přestávkama propršela.To nám ale nevadilo.Hrálo se, zpívalo a dokonce na poledne nám dovezl jeden z místních tác smažené býčí lásky. Jen se po ní zaprášilo, jak nám to náramě chutnalo. Na večer vytáhl i Lisien tahací harmoniku. Byla to zajímavá změna repertoáru.V neděli ráno jsme se pak přepravili na druhý břeh a trádá domů. Děkujeme za pozvání.

Ahoj Vlasta

Druhý týden v září 2011 jsme na osobní pozvání šerifa Mošny dojeli na 65.výročí osady Tornádo,které se konalo v malebném údolí zvaném Šárka. Když jsme v pátek odpolene přijeli,Dundy s Hupem zVlků už stavěli hranici slavnostního ohně.Všudypřítomný Mošna vítal

přijíždějící kamarády, dohlížel na ubytování do chatek a stavění stanů na zadní louce.Čepování piva se ujal Záložák.V sobotu až do zapálení ohně si podle dohody s majiteli areálu museli žíznivci udělat procházku do přilehlé restaurace.K večeru jsme přešli na ostrůvek,k pietnímu místu Tornáda

a uctili památku zemřelých.Po zapálení ohně se rozvinula zábava,hrála jedna kapela za druhou až

do rána.V neděli po slavnostním ukončení jsme jen neradi odjížděli domů.

Ahoj Vlasta